Tento rychlý nárůst počtu experimentálních studií zapříčinilo několik věcí. Za prvé to byla právě výše zmíněná skutečnost, že dříve literatura věnující se experimentům nebyla tolik prominentní. Ale s tím, jak se experimentální metodologie stala mainstreamovým proudem, se i experimenty v politologii staly viditelnějšími. Jejich popularitě napomohl i technologický posun, který snížil cenu nákladů. Nejzásadnějším důvodem rozmachu experimentální metody je nejspíš ale skutečnost, že neexperimentální metody selhávají ve snaze odpovědět na některé otázky a to, že se s novými tématy objevují i otázky nové, na něž experimenty umí dobře odpovídat. Tyto otázky se často týkají volebního chování.
A proč pro nás mů
že být v politické vědě experiment zajímavý? Nebudeme si tady sáhodlouze popisovat jeho design. Určitě si každý z vás dovede představit klasický laboratorní experiment v přírodních vědách, kdy, velmi zjednodušeně, do zkumavky s jednou látkou přimícháme jinou a sledujeme změny. V případě společenských věd manipulujeme s proměnnou a pozorujeme, jaký efekt vyvolá. Klasický experiment je tak velmi účinným nástrojem k ověření existence kauzální závislosti, kterou nám sebelepší observační studie nezaručí.
Experimentu se v politologii užívá nejvíce při zkoumání volebního chování. Pomocí něj můžeme velmi dobře sledovat efekty kampaně, ať už v laboratoři či v terénu (a nově i pomocí počítače). Můžeme tak například zjišťovat, jaký mají vliv různé formáty reklamy, různé její obsahy a podoby na rozhodnutí voličů.
Velmi unikátní výzkum v této oblasti podnikl Leonard Watchenkon v africkém Beninu. Zkoumal vliv klientelistické message ve srovnání s otázkami veřejné politiky v message na rozhodnutí voliče. Zjednodušeně – Watchenkon v některých vesnicích upravil kampaň kandidátů tak, aby byla založená na klientelismu. Klientelistické message, s nimiž pak vesnice spolu s kandidáty obcházeli i vyškolení odborníci, v sobě obsahovaly sliby zaměřené speciálně na rozvoj vesnice, např. podporu rybářství, zřízení školy, atd. Watchenkon v experimentu zjistil, že klientelismus funguje jako message pro všechny typy kandidátů, ale je efektivnější pro regionální a úřadující kandidáty. Zajímavým zjištěním také bylo to, že ženy mnohem spíše než muži dají na veřejně prospěšnou politiku než klientelismus. Unikátní je tento experiment proto, že vědci místní kandidáti umožnili manipulovat se svojí message. Je asi jen těžko představitelné, že by se naši kandidáti vystavili takovému riziku v kampani. Nicméně mnoho experimentů se dá podniknout v laboratorních podmínkách a jednodušeji, aniž bychom museli narušit samotné volby.
Hlavní výhodou experimentálního výzkumu, který se u nás v politických vědách zatím příliš nepoužívá, je tedy to, že může odpovídat na kauzální otázky tam, kde tradiční metody selhávají. Nevýhodou je naopak problém se zobecňováním na populaci. Je tak výborným nástrojem k podložení teorie volebního chování a efektů kampaně na něj. Tak se ho nebojme. Stačí přeci jen promíchat!
text byl zveřejněn i na PMG-CEE